Hostiho web (© Vít Meloun aka Hosti)

Pokusná věta:

Víte,jestli mě teď něco ( na Facebooku )sere ,tak to jsou přesně takovéhle ,,zprávičky"..Vás to nebije do očí?

A teď - do které ze tří skupin po přečtení oné zvýrazněné věty patříte?

• 1) Vůbec nevíte, co by se vám na ní mělo nelíbit.
• 2) Něco vám při jejím čtení „nesedí“ - ale nevíte, co.
• 3) Jenom to, že chápete, že jsem ji napsal jako odrazující případ, vám brání v plánech mi useknout ruce (nebo alespoň zajistit, abych nemohl nikde veřejně psát).

Co tím chtěl básník říci?

Pro skupinu číslo tři asi nic podstatného - ta už chápe, o co mi jde, a může v klidu odejít jinam, nic nového se nedozví. Prvním dvěma skupinám bych ale rád řekl, že existuje něco, čemu se říká typografie.

Typografie je, pro tyto účely dost zjednodušeně řečeno, souhrn pravidel psaní, jejichž užívání zajišťuje dobrou čitelnost výsledného textu. Nejde o gramatiku (tedy i/y, m/mn, a podobně), ale o věci, jako je například správné umisťování mezer kolem teček, čárek a ostatních interpunkčních znamének.

Někdo by si možná řekl, že je to fuk, jestli napíšu "hele, pojď se ožrat", "hele,pojď se ožrat" nebo "hele ,pojď se ožrat". Typograficky správná (a tedy nejlépe čitelná) je však pouze první varianta - všechny ostatní jsou špatně. A existuje nemálo lidí (patřím mezi ně), kteří jsou na tato typografická pravidla podvědomě tak citliví, že se jim „špatně“ psaný text dost obtížně čte. A navíc - ale to nevím, jestli nemluvím jen za sebe - jim přijde odstavec takového textu od pohledu odporný...

Doporučuji tedy používat alespoň těchto pár základních, lehce zapamatovatelných typografických pravidel (pořadí podle toho, jak na jejich porušení narazím na homepage Facebooku):

Mezery a interpunkční znaménka

Asi nejčastější zlozvyk, se kterým se setkávám, je nedělání mezer za čárkami a tečkami. Na to si dávejte bacha - je to jednoduché, ale nejvíc oči-rvoucí.

Prostě: u tečky, čárky, dvojtečky, středníku, vykřičníku a otazníku vždy platí, že se před nimi mezera nedělá, a za nimi ano.

Dál máme pomlčku. Je to s ní složitější, ale postačí, když si zapamatujete tohle: pokud ji používáte jako spojovník (česko-slovenský), mezera se před ani za ní nedělá. Ve všech ostatních případech naopak ano.

Uvozovky

Zvenčí mezery (nestojí-li za nimi interpunkční znaménko), zevnitř ne.

České uvozovky vypadají „takto“, anglické "takto". Je na každém, jaké používá - podle mého názoru není žádný prohřešek používat v českém textu anglické. Pokud vyloženě chcete používat české uvozovky, vyvoláte je klávesovou kombinací levý ALT + 0132 a levý ALT + 0147 (tedy držet levý ALT, a u toho na numerické klávesnici opsat ono číslo). Pokud nechcete, s pánem bohem si používejte anglické. Co ale opravdu nedělejte, je ,,tohle" - tedy jakási snaha o české uvozovky, kdy je ovšem normální otevírací znak „ nahrazen dvěma čárkami, a na uzavření se použije klasické anglické ".

To je totiž fuckt hnus.

Závorky

Zvenku mezery, zevnitř ne (čili takto) - jednoduché jako facka.

Pokud je za ukončovací závorkou čárka, tečka nebo jiní interpunkční znaménko, mezera zvenku se za ní nedělá.

Tři tečky

Používejte buď jednu tečku, nebo tři - žádný jiný počet. Dvě nebo čtyři tečky (či dokonce ještě víc - jo, jsou i tací...) se nepoužívají.

Když použiju tři tečky, nedělám před ani mezi nimi žádné mezery. Po nich, klasicky, ano.

---

Podtrženo, sečteno: nemám ambice někoho poučovat, jak by měl správně psát. Zkuste ale vzít v potaz, že používáním těchto jednoduchých pravidel nikomu neublížíte, a mnoha lidem čtení svých textů výrazně ulehčíte...

A na závěr obligátní P.S. pro rejpaly: Jak jsem psal, celá problematika je samozřejmě složitější. Toto jsou jenom nejzákladnější - a zároveň bohužel nejčastěji porušovaná - pravidla, jak psát trochu kulturně (alespoň co se týče formy; o obsahu se teď vůbec nebavíme). Je jich mnoho dalších, některá dost možná ani já nedodržuji, ale tato považuji za nejzásadnější.