Hostiho web (© Vít Meloun aka Hosti)

No nic, tak dál. Asi dvě zabezpečené pomocí WEP. To už je lepší - většinou, když někde narazím na WEP šifrování, je vyhráno. Zkušenější síťoví admini totiž převážně používájí minimálně WPA. Nezkušení domácí uživatelé pak nemívají heslo žádné, případně WEP a - v dost velkém počtu případů - ponechané implicitní heslo, tj. 12345 .

Jedna ze sítí měla příliš slabý signál, ani jsem ji tedy nezkoušel. Vybral jsem si druhou a jal se zkoušet hesla. Ale ouha - obvyklé kombinace, které většinou zabírají, se nechytaly. Po 5 minutách jsem, naštvaný z neúspěchu, chtěl tipování nechat. Ještě jako poslední mě napadlo zkusit staré dobré heslo heslo (tedy 43756). A... ono to vyšlo!

Člověka to vždycky potěší. Cítí se skoro jako hacker .

Zabezpečení routeru? Ještě horší...

Brouzdal jsem tedy chvíli po internetu, podíval se do mailu, zkontroloval RSS čtečku. Zbývalo mi asi 10 min do plánovaného odchodu, a napadlo mě ještě, když už jsem v tom, zkusit, jak má admin této sítě zabezpečený router/AP.

Starým dobrým tracertem tedy zjistit jeho IP:

tracert - klikněte pro zvětšení

... a podívat se, co se stane, když ji zadám do prohlížeče .

administrační rozhraní routeru - klikněte pro zvětšení

Pro přístup do menu, kde lze změnit heslo, chování a vlastnosti sítě, nejsou vyžadovány žádné přihlašovací údaje! Kdyby se jednalo o nějakého místního poskytovatele (nezkoumal jsem, jen jsem si udělal screenshot), mohl jsem mu na pár hodin udělat trochu starosti...

Náhoda?

Obávám se, že ne. Stačí si třeba jen v autobuse, když projíždíte nějakým městem, zapnout WiFi kartu a hledat dostupné sítě, a když zastavíte na křižovatce, zkusit se do nějaké připojit. V naprosté většině heslo buď potřebovat nebudete, a nebo zabere obligátní 12345.