Hostiho web (© Vít Meloun aka Hosti)

No, nevím, co si o mě myslela, když jsme rozhovor dokončili. Zřejmě byla zvyklá vyzpovídávat samé Super Multi-kulti Korektní Tolerantní EUobčany ™, a tak ji mé odpovědi trochu překvapily.

Schválně - otázka zněla: "Představte si, že byste se zítra stěhovali - máte na výběr dva domy: oba jsou stejné, ale o prvním z nich víte, že v jeho sousedství bydllí Romská rodina. Který byste si vybral?" Možnosti odpovědi klasické - určitě první, spíše první, spíše druhý, určitě druhý, je mi to jedno. Co byste odpověděli, takhle z očí do očí?

Heh, už to přesně vidím. Vsadím se, že by myšlenkové pochody většiny z vás vypadaly nějak takhle: "Cikány vedle domu, to radši ne - kdo ví, co to bude zač. Takže bych bral spíš ten druhej barák. No jo, ale co když si o mně bude pak někdo myslet, že jsem rasista, když takhle odpovím? Sakra, to bych nerad. Tak řeknu, že mi to je jedno. Dyk vono mi to vlastně jedno je, že jo... V podstatě... A nebo rovnou radši dám, že bych spíš chtěl bydlet vedle nich."

Otázky - respektive úvahy před odpovědí - tohoto typu jsou krásnou demonstrací postupného svazování pocitů, nabytých letitou empirickou zkušeností, lanem "opatrné" hyperkorektnosti. Místo toho, co si myslíme, říkáme, co si myslíme, že bychom říkat měli.

Tedy, já ne - samozřejmě jsem řekl, že bych radši bral dům bez cikánů . U Arabů to samé, navíc jsem do poznámky nechal napsat, že z nich mám přímo strach.

Jsem rasista? Nevím. Řekl bych, že ne. Když jsem dostal tutéž otázku, tentokrát se sousedem Židem, odpověděl jsem, že mi to je absolutně jedno. Protože to tak je. A o Vietnamcovi jsem prohlásil, že bych ho měl za souseda rád. Vietnamce obdivuji - podle mě to je pracovitý národ, který se u nás z první generace stánkařů začíná vypracovávat na vážené obchodníky, a to jen svoji prací a pílí (začínám čím dál tím vietnamců vídat na středních školách, atd.). Myslím, že typickému českému pivnímu hele-mámo-ťongové omezenci brzy zmrzne úsměv, až uvidí z bavoráku prostřední prst ruky posmívaného šišlavého trhovce. Přeji mu to .

A teď to přijde. Vím, že už jen textem, který jsem napsal doteď, si u některých komentátorů vysloužím minimálně titul xenofob - po následujícím odstavci si asi budu muset zvyknout na oslovení fašisto. Budiž; jednoduší lidé potřebují jednoduchá hesla a pojmenování, že...

Takže, co jsem chtěl říct: dělení lidí podle charakteristických znaků a jejich následná generalizace podle nich je, dle mého názoru, zcela přirozený jev, který se podvědomě děje v mozku každého člověka. Na základě zkušeností, které s tou či onou skupinou člověk má. A jestliže víte, že většina - nebo přinejmenším dost - z Romů z vašeho okolí nepracuje, dělá nepořádek, a často má prsty i v kriminalitě (...jak jsem to zažil já), na takto formulovanou obecnou otázku (nejde o konkrétní osoby - nevíte, jestli otec rodiny pracuje, je vysokoškolák, jestli smrdí; nevíte, jestli děti fetují, atd. - víte jen, že jde o Romy) máte jasnou odpověď.

Jde jen o to, jestli ji řeknete nahlas, a nebo pouze sobě - já osobně budu radši, když mě bude několik pomalejších jedinců považovat za rasistu, než abych byl módní pokrytec.

P.S.: vím, že inteligentnějším není potřeba nic vysvětlovat a pro blbce to je asi zbytečné, ale přesto si tenhle dodatek neodpustím. Zaprvé, mezi cikány mám několik kamarádů, s nimiž vycházím úplně v pohodě. A není to vůbec v rozporu s textem výše - máte-li takový dojem, přečtěte článek ještě jednou, a trochu se u toho soustřeďte. A za druhé, nikde nepíšu, že je chci nechat postřílet, vyhubit, vyhnat. Jen píšu, že mně osobně nejsou sympatičtí. (Jeden ze základních rysů svobody: když mi někdo nevyhovuje, můžu to beztrestně říci a nestýkat se s ním. Když se s někým stýkat musím, i když nechci, a nesmím to říci, je to všelijaké, jen liberální ne... )