Chci víc a hlouběji!

    O faktech, Evropské Unii a věcech dalších

    Konečné řešení Evropské otázky!

    U mého posledního článku o pádu vlády se rozvinula vcelku zajímavá debata o EU. (Pokud vám na tom přijde něco divného, vězte, že na blozích to je normální :-p.) Počátečním impulsem k ní byl jeden odstavec, kterým jsem se o EU otíral.

    Předmět doličný:

    Co zatím dělá ODSka? Zcela v rozporu se svým evropským programem (tím předvolebním, samo sebou) vesele předává pravomoce z národní úrovně do Bruseli, odkud nevolení úředníci chrlí jedno nesmyslné nařízení za druhým, snaží se regulovat kde co, a dělají stovky dalších nesmyslů, jen aby tak ospravedlnili smysl vlastního postu. (...)

    Fráze o nevolených úřednících a další, které jsem zde použil, vedly Pavla k reakci, a ta odstartovala následnou diskusi.

    Se zájmem jsem ji sledoval a moc do ní nezasahoval. Ač je můj osobní postoj k EU jasný - a ač jsou určité věci, o kterých nediskutuji -, rád si na tohle téma přečtu polemiky, zakládající se na faktech a argumentech. Nemám ohledně EU tolik konkrétních znalostí, abych se cítil na to, někoho o postoji k ní poučovat, a rád si je čtením doplním.

    Ovšem, jak známo, fakta jsou jedna věc - druhá (ne však v důležitosti) věc je jejich interpretace. Čím dál tím víc se začínám přiklánět k názoru, že něco jako objektivita (ve smyslu... objektivní pohled na, třeba, politiku) neexistuje, a že si každý (více či méně pod)vědomě přiohýbá fakta k obrazu svému. Táta přání a jeho dcera myšlenka, jak říkali staří Řekové.

    To je keců, to je keců... O co mi jde? O jednu věc: bez emocí a frází říci, co mi na EU vadí - vzato fundamentálně.

    EU by se dala přirovnat ke státu a jednotlivé členské země k jeho regionům (společný parlament, soud...). Každý region má však zároveň svou vládu. Nyní se navrhuje, aby byla, na úkor vlády regionu, posílena moc centrální vlády (Lisabon). Což asi i dává logiku - pokud by opravdu o stát šlo. Ovšem, představte si v reálu stát, jehož každý region by mluvil jinou řečí, měl odlišné (někdy dost, někdy jen trochu - ale měl) kulturní zvyklosti, zájmy i historický vývoj. Představte si to.

    Sice se vedou spory o to, do jaké míry jsou postupy, jimiž jsou "centrální vládci" voleni, demokratické; do jaké míry jsou vůbec voleni a jaké mají reálné pravomoce oproti těm, kteří nejsou přímo voleni, ale dosazováni. Ale to jsou pro mě, v dlouhodobém pohledu, věci podružné: jde mi o celý princip jakéhosi nadnárodního státu. To je totiž idealistický nesmysl.

    Evropská Unie jako zjednodušující prvek v obchodování mezi suverénními státy, v možnostech pohybu pracovních sil a podobně? Jsem pro všemi deseti.

    Ovšem pokusy o superstát, hnané naivními představami o tom, že se se Evropské země po tisíci letech konečně dohodnou (jak dobře napsal Lokutus), a co víc - že se dohodnou na společných rozhodnutích, výhodných pro všechny, tomu opravdu tleskat nemohu.

    čas 18:15:57 - 27.03.09 - kategorie: Politika - 1643x přečteno - tužka trvalý odkaz
    Potřebujete opravit počítač, pomoci s nastavením serveru nebo vytvořit webové stránky? Využijte mých služeb!

    Karma body

    • Bodů: 29
    • Líbí se Vám tento článek? [ano/ano]

    RSS 2.0, tisk nebo odeslat článek e-mailem

    Komentáře:

    1. [1] zapsal: #13

      Jo.

      reagovat na tento komentář 27.03.09, 19:51:27
    2. [2] zapsal: Honza T.

      Tohle je nejlepší článek, co jsem od tebe Hosti četl. Sám jsem kloudně nevěděl co si o eu myslet, ale analogie ke státu jasně a bez frází ukazuje, že jde o totální utopistickou kravinu. Piš dál, umíš to. ;-)

      reagovat na tento komentář 27.03.09, 20:08:38
    3. [3] zapsal: Pavel Adámek

      EU by se dala přirovnat ke státu...
      Ukázkovým příkladem nadnárodního státu, jaký popisuješ, je Čína. Mnoho podobných rysů se dá najít v Indii, Indonésii a většině afrických zemí, za všechny v Tanzanii.
      Z historie velice podobně fungovaly Spojené státy před velkou federalizací, nebo Nová Granada (před rozpadem:-))
      Nemohu tedy souhlasit, že by to obecně nebyl životaschopný systém.

      V případě Evropy s tebou ovšem souhlasím. Společné zájmy nejsou zdaleka tak velké, aby to byl udržitelný systém. Právě tady vznikl koncept národa, který je asi zde nejvíce zakořeněný. V Evropě je navíc velká většina voličů přesvědčených, že stát má rozhodovat o jejich každodenním životě a zasahovat do něj. V případě takového gigantu to s sebou nese legislativní gejzíry takových rozměrů, že to jednou padnout musí.

      Ovšem to neznamená, že národní státy jsou poslední zastávka. V místě, kde skupiny lidí ("národy";) chtějí po státu jen bazální ochranu osobních práv, není důvod, aby se nevytvářely celky větší. Uvidíme, kudy vývoj půjde.

      reagovat na tento komentář 28.03.09, 02:02:17
    4. [4] zapsal: Jenda

      Dobry clanek souhlasim. EU je SSSR number 2. Nechci dalsi totalitu uz jsem v jedne par let zil a stacilo.

      p.s: mas tu asi omylem u ty ankety 'Líbí se Vám tento článek?' dvakrat ano

      reagovat na tento komentář
      1. tento komentář inspiroval Hosti — #5
      03.04.09, 12:36:25
    5. [5] zapsal: Hosti

      reakce na Jenda #4 Díky za upozornění! Nevím, jak se něco takového mohlo stát. Úplně mě olil pot - abych snad nebyl za nějakého nafoukance!

      reagovat na tento komentář 03.04.09, 12:40:51

    Informace o komentářích:

    Přidat komentář:

    Před publikováním musí komentář projít mým schválením - pokud bude v souladu s netiketou a ničím jiným mi nebude vadit, uveřejním jej. Díky za pochopení!

    
    Ochrana proti SPAMu