Takže vás tu, milé čtenářky, opět vítám. Původně jsem chtěl přestat psát, ale po úpěnlivých prosbách, kalhotkách pod okny a nemravných nabídkách (jako že mě uplatíte, abych psal dál!) jsem neodolal a opět si prostor pro realizaci své grafomanské mánie zaplatil.

Pořád se tedy budu věnovat tématům, která jistě potěší nejedno dívčí srdce (politika, počítače, problematika pěstování brambor na severním pólu). Nějaké změny?

Teď jste jistě rozklikly článek, plny obav a/nebo očekávání, jaké že to změny přijdou...

Redesign? Zapomeňte :-P.

Konec mazání komentářů? Taktéž.

Změna autora? Popřemýšlím, ale...

Nebudu vás napínat, je to prozaické - změny nepřijdou žádné. Dál mějte na zřeteli, že můj blog je tu především pro mě, pro mé pobavení a mou zábavu. Vy jste jen nutná daň . Tedy, prakticky: budu psát jak často se mi bude chtít, o čem se mi bude chtít, a komentáře, které já uznám za vhodné, smažu nebo naopak nechám veřejně vystavené pod článkem.

Fajn, to by bylo dnešní zvýšení RH / AD faktoru. Odfajfkovat... Co tu máme dál?

Asi nic podstatného. Jestli vás zajímají nějaké detaily z mého osobního života, kupte si Blesk :-P. Prosradím snad jen ve zkratce pár věcí. Jsem šťastně zaměstnaný, dělám v jedné velké firmě (mám místo repair technika - tedy práce s pičítači), a moc mě to baví. Navíc za slušné peníze (minimálně do doby, než si pořádně dokončím vzdělání).

To je jedna věc. Dál - opět jsem si ověřil, že póza "bezcitný cynický parchant" je pro mě dlouhodobě nejvýhodnější; člověk se do ní celkem lehce vcítí, je to zábava, a neřeší se pak kraviny jako třeba city .

Dobře, dobře, jako bych vás slyšel - radši končím s bulvárními a pubertálními výlevy. Nedá se to číst . Ale ještě tohle jsem chtěl:

Na první pohled se možná zdá, že poslední dobou píšu míň, než obvykle. Bude to možná souviset s tím, že je to pravda - objevil jsem totiž kouzlo Twitteru. Úžasná věc.

Abyste pochopily, vezmu to trochu oklikou - proces vzniku mých článků je asi následující.

• Dostanu nápad, o kterém si myslím, že stojí za zvěčnění;
• nápad projde autocenzurou (tak říkám své zapomnětlivosti);
• rozepíšu jej, a buď publikuji rovnou, nebo nechám uszrát.

Zní to opravdu složitě, vím. Snad chápete. Ale proč se o tom rozepisuji...

Víte, jsem výjimečný v mnoha ohledech. Mezi mé zcela nejzásadnější anomálie však bezesporu patří má hypertrofovaná lenost. Na ní se lidi chodí dívat... A Twitter mi umožňuje - respektive je přímo k tomu určen - místo celého článku zveřejnit jenom nosnou myšlenku; odpadá tedy namáhavá fáze rozepisování. Navíc jej používám i jako obdobu ICQ xStatusů. Tomu nejde odolat :-P.

Pokud vás to zajímá, můžete mé... Twitty sledovat na twitter.com/Hosti (a taky se zobrazují nad každým článkem zde). Pokud nezajímá, či máte potřebu mi sdělit, že to nechápete, že to je ztráta času, nechte si to pro sebe.

OK? To by tedy, milé čtenářky, bylo zatím vše. Dotazy? Náměty? Uvidíme, můžete to zkusit v komentářích .