Hostiho web (© Vít Meloun aka Hosti)

Před chvílí jsem se vrátil z kina, kde jsem shlédl filmovou adaptaci jedné z nejznámějších knih Bohumila Hrabala, Obsluhoval jsem anglického krále.

Než jsem do kina šel, obával jsem se, jestli mě film nezklame - knižní předloha je jeden z mých vůbec nejoblíbenějších románů. Naštěstí však Jiří Menzel nezklamal. Naopak: troufám si říct, že lépe by kniha zfilmovat nešla. A to jak po technické stránce - nádherné záběry, skvělé kostýmy a atmosféra -, tak i (a to především) po stránce obsahové, respektive vypravěčské, ze které je, dle mého názoru, přímo cítit Hrabalův způsob vyprávění, který dělá jeho romány jedinečnými.

Zjednodušeně řečeno, alfou a omegou příběhu jsou...peníze. Mladý číšník z vesnice, který touží po tom, stát se milionářem. Leitmotivem je scéna, kde hodí na zem hrst drobáků a sleduje, jak lidé - ať chudí nebo bohatí - neváhají rychle kleknout a sesbírat jich co nejvíc. Kvůli penězům jsou lidé schopni si klekat, plazit se, lézt po čtyřech, podlézat kde co..., přemýšlí, když tyto scény sleduje.

[pokračovat ve čtení]

Jestli jste film Borat: Nakoukání do amerycké kultůry na obědnávku slavnoj kazašskoj národu ještě neviděli, rozhodně doporučuji napravit!

O čem je? Na první pohled o ničem. Příběh je celkem nepodstatný, ten tu popisovat nebudu (nechci psát recenzi, spíš jen krátké zamyšlení..). Hodně se říká, že má být mířen proti Americe, mně tak ale nepřijde; obsahuje dost narážek na v podstatě cokoliv. Spíš jde o srovnání dvou odlišných světů - v Kazachstánu se všichni zdraví políbením, v Americe tím vzbudí reportér Borat nemalé pozdvižení. V Kazachstánu se o prostituci mluví jako o běžné věci, kdežto v US&A je to, mezi slušnými lidmi, tabu. A tak dál.

[pokračovat ve čtení]

Znáte Visací Zámek? Jestli máte tuhle geniální muziku (respektive styl humoru) rádi stejně, jako já, vřele doporučuji shlédnout film Visací Zámek 1982-2007.

Snímek natočil Petr Zelenka (ten režíroval třeba i známější Rok ďábla) a jde, v podstatě, o dokument. Ovšem ne o dokument ledajaký. Kdo zná Zelenkovy filmy, zhruba asi tuší, co očekávat; jedná se o velice mistrnou a výbušně vtipnou mystifikaci, která je tak autenticky udělaná, že člověk nemá šanci rozpoznat, co je pravda a co holý výmysl.

A tak se dozvídáme, že Visáči jsou skupina, jež ovlivnila celý svět. Elizabeth Taylor v interview nadšeně vyjmenovává své oblíbené písničky od nich. Před novým tisíciletím, kdy členové kapely žijí v klášteře v Tibetu, kde intenzivně provádějí duševní meditaci, aby byli spaseni, je samozřejmě veliká poptávka po jejich vystoupeních. V Japonsku se proto jejich písně pouštějí desetitisícovým nadšeným davům z kazety (která byla ukradena přímo Visáčům jakýmsi mnichem - propašoval ji v dřevěné holi).

[pokračovat ve čtení]

Nejznámější za všech bosenských režisérů a skvělý kytarista balkánské skupiny The No Smoking Orchestra (směs folku, jazzu a balkánské lidové hudby) - to je Emir Kusturica. Film "Černá kočka, bílý kocour" tohoto absolventa pražské FAMU je, dle mého názoru, jedno z jeho nejlepších děl.

Strhující podívaná, bizardní, lehce načernalá komedie, jako už tradičně z balkánského prostředí, z komunity místních Romů. Nakažlivá atmosféra teplého letního dne, líného jižního nicnedělání, karet a pančované rakije zatáhne diváka přímo doprostřed života na břehu Dunaje, kde voda teče líně a občas přinese luxusní výletní parník, jindy zase oprýskané bárky ruských kšeftařů.

[pokračovat ve čtení]